Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Paměti pana Joana

Moje první zkušenost s alkoholem

11. února 2011 v 9:49 | Venom
ICONATOR_07d9f5818d54a389bc12d58215febe60
Jelikož je Joan egoistické prase a mělo neskutečnou radost z vašich ohlasů na svoje vyprávění, rozhodl se pokračovat. Cítím se, že nemám kontrolu nad tím co píšu, že moje ruce vede neviditelná síla. Kdosi mi diktuje a já jsem stejně jako vy - nevinný posluchač, který za nic nemůže. Konec úvodu prosím.

Když jsem ještě přežíval

6. února 2011 v 9:26 | Venom
raven avatar3
Jednoho dne jsem se nudila a bylo mi smutno. Možná bych mohla říct, že jsem se cítila neskutečně sama, ale jak se může cítit sám člověk, který má stálou společnost, byť nedobrovolnou. Joan se na to nemohl dívat a tak mi začal vyprávět své paměti. A já jen seděla a trpělivě naslouchala. Hlas z onoho světa.

Jak jsem se znovu narodil...

7. listopadu 2010 v 17:38 | Joan
avatarmagic_540033408
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Zde se nabízí otázka, zda vůbec věřím na osud. Ano i ne. Věřím, že je vám něco předurčeno, ale můžete si sami svým jednáním určit, kdy se to stane, jak se to stane, ale je jisté jen to, že se to stane... A můj osud byl - zkejsnout mezi živými i po své smrti.
 
 

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!