Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Deník

If life ain't just a joke...

17. června 2009 v 18:01 | Venom
Ahoj lidičky. Můj život je opravdu poslední dobou vtip. Mám nějak chuť do psaní, však máme taky kulové na práci. Víceméně je tu klid, takže mě nikdo nebude vyjímečně vyrušovat. I když neměla bych bejt tak naivní. Moje tajná identita je tak trochu v pytli. Naštěstí to neplatí o blogu, ale i tak mě to trochu namíchlo. Jsem prostě blbá. Odreagovávám se v ničení svého pokoje... uvidíte.

Pathetic to Death

14. června 2009 v 19:01 | Venom


Ahoj miláčkové. Tak jsem po delší době opět zpátky. Děje se toho víc než je mi milo a vypadá to, že se nic nevyvíjí v můj prospěch. Osud mi prostě dělá naschvály a mě nezbejvá než to přijmout.
Napadlo mě na úvod napsat něco sprostého ale přece se nebudeme rozčilovat. Já už nemůžu bejt ani sprostá. Nic. Zatím to moc smyslu nedává, no dobrá. Od čeho jen začít. Možná mejma nočníma můrama.

Proboha proč já aneb Ten tvůj mi rozbije hubu

5. června 2009 v 16:53 | Venom


Ahoj miláčkové. Neozvala jsem se, jelikož na mě padla ''menší'' deprese. V rámci duševního masochismu jsem se nezapomněla trápit náladovejma písničkama. Chemici a Rasmus 4ever! Gerarde, Lauri... co mi to děláte. Vy mě jednou zabijete. Ono si jednou za čas zařvat není od věci. Ale jestli někde na veřejnosti začnou jistý písně hrát a já propadnu hysteráku mezi lidma, bude to podezřelé.

Fucking Maturity Exam

31. května 2009 v 16:24 | Venom
Tak se vám v plné síle vracím zpět. Kdo rozumí co znamená nadpis článku, je fakt dobrej.

Ty neodmaturuješ!

25. května 2009 v 15:37 | Venom
Prostě radši bez komentáře. Zítra budu na podobný způsob perlit já.

Video nelze vložit, a proto vám dávám odkaz sem.

Enjoy :-)
A aby si někdo nemyslel, že vás dnes odbudu videjkem se superinteligentní Kaiserovou, tak se ještě hodlám vyblejt, ze svejch pocitů.

Nedá se říct, že bych byla nějak příliš nervózní, před tím, co mě čeká. Spíš jsem smířená se vším. Pokud nebudu mít vysloveně smůlu na otázky, co opravdu neumím (a nechci jmenovat) tak by to mohlo vyjít. Nemůže se stát nic horšího, než že se ztrapním jako Kaiserová. Inu díky téhle scénce si alespoň pamatuju data a podrobnosti této historické události. Škoda, že nemám podobnou pomůcku na ekonomické pojmy.

Takže hlavně se tvářit sebejistě, jakože všechno vím, všechno znám a vy se vážená poroto ptejte nač chcete.

Konec odreagování. Jdu se psychicky připravit.

A hlavně už den před tím výbuchem neotevírat žádné učebnice! Mileráda poslechnu paní učitelku. Poprvé ve svém zkaženém životě.

Roztomilost sama

20. května 2009 v 16:52 | Venom


Hell.o. Tak už jsem se tu dlouho neukázala. Říkám si, že mám o tom svaťáku lautr kulový co dělat, a tak bych se mohla ozvat. Učit se na maturitu? Vono se to vystříbří, neřešte píčoviny. Nebo chcete-li - vono se vokáže. Tyto věty se staly jakousi třídní frází. Ale teď k už k věci. Teď už pojďme k tomu co potřebuju. A sice...

Kripl

5. května 2009 v 20:59 | Venom


K doktorovi jdete jako zcela zdravý člověk, a odcházíte jako naprostý mrzák. Jak smutně pravdivé. A opět se mi to potvrdilo.

Zdravím vás pišišvoři. Nesnáším preventivní prohlídky! Pokaždý si připadám jako kripl.

Uááááách! Jsem debil já, nebo oni?

4. května 2009 v 20:18 | Venom


Dost, dost a dost! Mám pokrk systému našeho ústavu. Jo pardon.. zapomněla jsem vám říct:
"Dooobrýýý déén!''
Hrabe mi.. nevšímejte si toho a já nebudu moc prudit. Ano? Dobře.. díky..

This is how I Disappear

2. května 2009 v 10:57 | Venom
Ahoj, zdravím všechny kteří se tu ve zdraví sešli. Možná se ptáte co jsem zač, ale jak sám název článku napovídá. Jsem někdo kdo utíká. Dovolte abych se představila. Moje jméno je Venom.

Ostatní mě znáte pod jménem.. značně provařeným. Bojím se ho sem napsat, protože zadat si ho do vyhledávače umí každý malý děcko. Ale nebojte, včas se ho dozvíte.

Co se stalo? Zlatka moje. Je toho hodně. Předně jsem nějako sesmolila písemnou maturitu a to tak, že mi jednička utekla jen o kousek. Prý nejlepší práce. Hahahah. Ovšem trochu problém byl v tom, že jsem nechala svoje spolužáky opisovat, a tím pádem mi poté každej koupil pivo. Není nad to, dřepět na sluníčku a ožrat se zadara. Čtyřma pivama. Bombice.

Jinak je tu střídavě oblačno. Chvíli mám pocit, že život není až tak hroznej, a jindy přijde výkyv, kdy se utápím v depresích a mám touhy nípat se v minulosti. Proč některý věci tak bolí i po letech?

Ano. Někteří z vás už nejspíš poznali co jsem to za psychopata. Myslím, že to nebylo těžký pochopit ani po prvním kliknutí na můj nový blog. Kdo je ještě úchyl na My Chemical Romance? Já vím, nejsem sama. Mimochodem co říkáte na des? Nebo děs? Sice to tak vůbec nevypadá, ale s tou krvavě rudou oblohou jsem se patlala několik hodin. Když jsem navíc měla téměř hotové záhlaví, počítač uznal za vhodné restartovat se a celou moji práci neuložit. Těch avatarů nalevo si moc nevšímejte.. chtěla jsem jen vědět jak ta stránka bude vypadat v celku. Doufám, že jsem je neukradla nikomu z vás, mých drahých sb.

A teď co se stalo.

Svůj dosavadní blog budu muset zrušit. Nechala jsem tam podstatnou část svýho fucking life. Ti z vás, co mě znají dobře vědí co všechno mám na mysli. A proč tak najednou escape? Kvůli těmhle kreténům... a nespadněte ze židle.

Prostě šok jako vyšitej. Přišel mi výhružný mail od osoby, která se nazývá manažerem a přitom trpí IQ rozšlápnutého kaktusu. Zkoušel nějaký psycho řeči typu: uvědomujete si, co jste provedla? Tak jsem mu dost ostře odpověděla, že naprosto nic. Jde totiž o můj článek na starém blogu. Někteří z vás ho četli. Praktiky tohohle letadla jsem tam popsala opravdu barvitě. Pravdivě. A to se pochopitelně tomu kreténkovi co mi psal nelíbilo.

Ovšem největší šok byl začátek e-mailu. Oslovení. Ten hajzl zná moje jméno. Přemýšlela jsem jak je to možné. Ale pak mi došlo, že mám na blogu velice inteligentně odkaz na profil. A můj ksicht si nejspíš ten parchant, co mě do týhle sračky uvrtal pamatuje velmi dobře. No a neštěstí bylo na světě. Byla jsem nucena článek smazat. Jinak by mě prý soudně stíhali za údajnou pomluvu. Tomu rádoby chytrákovi jsem vzkázala, že se jedná o popsání holé skutečnosti a jestli se tomu OPRAVDU tak diví, ať si laskavě zjistí jak jeho firma funguje. Beztak je to zase jenom manažer, kterej bude vyhozenej dřív než se naděje. Šefíci takto svoji firmu tunelují.

Nespravedlnost vládne světem. A není se co divit. Podívejte se kupříkladu na toto.

Takhle vyumělkovanej blog a článek aby jeden hledal světa kraj. Ani bych se nedivila, kdyby to psal někdo z těch nechutnejch podvodníků. Už jen proto, že jsem tam nechala dost hnusnej komentář ale jaksi se neobjevil. Kdežto pozitivní ohlasy tam jsou. Pouze čtyři. A to si je musí psát sami spolupachatelé. Ono ta přezdívka: Ilove... něco... to mluví za sebe. Takhle si nemůže říkat normální člověk.

Přestanu se rozčilovat.

Věřím, že tahle hnusoba zkrachuje co nejdřív. Přece jen jsou už hodně provaření. Nejen internetem, ale i televizí. Sere mě, že mi ukradli dvacet táců. Ale mnohem víc, že kvůli nim přijdu o blog. Nemůžu prostě dovolit aby si ti hajzlové četli detaily z mého osobního života. Bohužel mi na tyhle věci pracuje fantazie až příliš spolehlivě.
,, Tak co pánové? Myslíte si, že se ta kravka kvůli našemu mailíku podřeže? Nebo fňuká kvůli tomu že ji nikdo nemá rád?'' následuje salva smíchu z řad podvodníků. Poté sedají do svých nablejskaných aut a spokojení sami se sebou odjíždí na dovolenou.

Nechám toho. Dobře. Abyste věděli, ona fňukala když schovala všechny rubriky a přemýšlela co bude s těmi články. Nechci je sem dávat. Mohli by mě podle toho zase najít. I když nevěřím, že by se pánové co jezdí v bmw bavili na účet jisté gothické trosky. Každopádně radši smažu i ten svůj profil. Už mám dávno založený zbrusu nový.

A kruci. Včera byl první Máj co? Eh. No a co jako? Já neoslavila ani Velikonoce. Poslední dobou jsem fakt mimo. Nic nevnímám, a nic mě nezajímá.

A chovám se hnusně. Opravdu lituju vás, co jste museli trpět moje hysterický výlevy na icq. Ani se nedivím když mi radši nepíšete. Nehledě na to, že mám ve statusu fakt ošklivou věc. Něco jako - NEPIŠTE MI! Dobrý. Já to tak nemyslím. Už můžete.

A děkuju Fer. Bez ní bych tenhle blog nebyla schopná dát vůbec do kupy. Pomohla mi vymyslet název blogu (kterej se ke mě kurec hodí) a taky jméno. Jak jinak než inspirováno něčím Chemical. Mimochodem, když si do google zadáte slovo Venom, objeví se vám spousta roztomilých obrázků.



Tak to jsem já prosím pěkně. Odlíčená. Jak jinak. A zubní pasta Lacalut dělá opravdu divy!

A teď se pomalu loučím. Musím udělat alespoň minimum pro přípravu na maturitu. Sice to v mém stávajícím psychickém rozpoložení půjde horko těžko, ale na to se mě nikdo přece neptá. Dokaž co umíš, osobní problémy jdou stranou.

Tak teda kurva jak chcete!

Mrzí mě, že nechodím na vaše blogy. Nemám na to čas. Musím odrážet tolik útoků na moji osobu, že mi z toho za chvíli opravdu v hlavě vymagoří. Když mám volno, jdu si k vám něco přečíst, ale bohužel na komentáře není kdy. A nálada popravdě taky ne. Nechci vám tam psát nějaké ptákoviny, které by způsobily, že mě špatně pochopíte. To se mi stává dost často.

A jestli tu maturu nedám, půjdu vyhledat důchodce a skočím mu pod koloběžku.

Mějte se mnohem líp bando! Ciao...

 
 

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!