Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Deník

I wonder...

29. července 2012 v 11:48 | Venom
Co jen říct... Přišla jsem, snad postižená náhlou nostalgií, či praštěná neutuchajícím naivismem. Obhlédla jsem pár blogů, přečetla jsem si něco málo z komentářů a udělala si obrázek o tom, že život jde dál, nic se nezměnilo a vše je ve starých kolejích. Bouře přicházejí a odcházejí, ale v našich srdcích zůstávají vzpomínky. Vzpomínky, které jsou i po mnoha letech stále živé.

Vzduch je čistý

24. června 2012 v 16:53 | Venom
Tipuju že si mě už nikdo nepamatuje. Hádám, že Venom je minulost, že už ani neexistuje. Je pravda že nastala spousta změn. V osobním životě, v lidech okolo... Je pravda že se už nevyznám ani sama v sobě. Vzpomínám na lidi, které jsem tu poznala a trápí mě otázka - jak se vlastně mají? Kde je jim konec? A proč sem vlastně píšu, když nemám žádnou motivaci?

Vánoce, svátek přetvářky

24. prosince 2011 v 9:32 | Venom
Omlouvám se všem, kteří čekají článek na téma - jak jsou ty Vánoce krásné a kouzelné. Ono totiž každá mince má dvě strany. Podotýkám, že jsem byla pevně rozhodnuta vykašlat se na všechny škarohlídy mluvící o penězích a stresu a že si to všechno zvládnu skvěle a po svém. Nicméně život se mnou vyjebal. Respektive jde o to, že stačí jeden idiot a vaše několikaměsíční snaha je nenávratně v řiti.

Kde nic tu nic

6. září 2011 v 10:51 | Venom
Došla trpělivost i inspirace. Nic se neděje a když říkám že nic, myslím tím lautr nic. Je to stejné jako s mou minulostí. Kdykoliv si na ni vzpomenu, udělá se mi blbě. Něco tak nudného, průměrného a všedního, aby jeden pohledal. Kupodivu začnu jisté osobě vyprávět něco z toho nudného, průměrného a všedního, a jí to přijde jako něco neskutečně pozoruhodného.

Krvácení se stává mým koníčkem

17. srpna 2011 v 17:17 | Venom
Někteří by po nadpisu tohoto článku mohli nabýt mylného dojmu, že jsem podlehla módním trendům z moudrých časopisů, jako jsou Top děvka a podobné hrůzy. Skoro mě trápí, že už tyto věci nesleduji. A tak nemám sebemenší ponětí, zda je teď v módě hledat prsa na zádech, či vaginální otvor nad pupíkem. Ani nevím, zda více krvácí satanisti, nebo emaři.

Jezte Venoma v tabletách

1. srpna 2011 v 18:14 | Venom
Takže jak začít. Ať si kdo chce co chce říká, Venom je srab. Bojí se lékařů, jelikož jsou to sadisti, kteří legálně ukájejí své choutky na lidech zoufalých a se vším smířených (říká se jim pacienti). Bojí se jehel, jelikož tento předmět svou odporností předčí i veřejné záchodky a co se týče bujné fantazie... no... lépe mlčet.

Fantomas se vrací?

21. července 2011 v 15:54 | Venom
Takže jak po takové dlouhé době začít? Žiju, sice jsem nedávno byla zakřápnutá mezi hajzlem a vanou a nevěděla o sobě (ne, opravdu to nebylo způsobeno divokou pařbou), ale vesměs funguju. Stále to stejné. Stále se snažím vysvětlit debilovi že je debil a neklesnout na jeho úroveň. Pořád se hádám, někdy více, někdy méně, záleží jak mě to baví. A pořád se s životem kopeme do prdele aniž by měl někdo z nás dvou navrch.

Když někomu rupne v kouli...

23. května 2011 v 10:44 | Venom


Zdravím. Opět se mi vrací ta zvláštní záliba. A sice nimrat se lidem v mozku. Nimrat se v té úžasné a nekonečné lidské blbosti a omezenosti. Začnu napřed stupiditou naprosto obyčejnou. Chyby děláme přeci každý. Pokračování se bude týkat uražené ješitnosti, což je dle mého názoru jedna z nejhorších věcí, která vede psychicky slabší jedince ke stálé nenávisti. Já je lituju. To jen pro začátek.

Šíleně umělecký génius

1. května 2011 v 11:49 | Venom


Ehm. Tak kde začít... Nezbývá mi než si povzdechnout nad událostmi, které se dějí, aniž by bylo v mé moci je nějak ovlivnit. Někdy se to tak sejde, že dostáváte jednu pecku za druhou. Jako kdyby se jednalo o špatný film. Jenže tohle se nedá zastavit a vyplnit přestávkou na svačinu.

Ze života havranů

29. března 2011 v 12:06 | Venom


Psavecké prázdniny mi snad končí. Budu vám vyprávět, jak proběhlo napínavé dobrodružství s počítačem. Kdo čeká nějaký závěr jakože - hele byla vadná ta a ta součástka, nebo - stačilo přeinstalovat Wokna, tak bude zklamán. V podstatě se nestalo vůbec, ale vůbec nic. Jen se můj noťásek vyděsil odborné pomoci.
 
 

Reklama











If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!