Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Vánoce, svátek přetvářky

24. prosince 2011 v 9:32 | Venom |  Deník
Omlouvám se všem, kteří čekají článek na téma - jak jsou ty Vánoce krásné a kouzelné. Ono totiž každá mince má dvě strany. Podotýkám, že jsem byla pevně rozhodnuta vykašlat se na všechny škarohlídy mluvící o penězích a stresu a že si to všechno zvládnu skvěle a po svém. Nicméně život se mnou vyjebal. Respektive jde o to, že stačí jeden idiot a vaše několikaměsíční snaha je nenávratně v řiti.

Copak se Vánoce už dnes nedají prožít krásně? Copak se ten shon nedá přežít bez újmy na zdraví psychickém i fyzickém? Řekněme že ne. Už od listopadu to začalo být velmi zajímavé. Na jednu stranu je fajn, že lidé nakupují i měsíc před Vánoci, na stranu druhou, poslední týden v krámě o tom vůbec, ale vůbec nenasvědčoval. Zde vám tedy vypíšu seznam svých antistresových opatření, která mi byla vesměs k ničemu.

1. Koupíš druhým, kup i sobě
Letos jsem nekupovala mnoho dárků, žel bohu byly dost objemné a některé i těžké. Zvládla jsem to na dva zátahy, nebýt toho, že jsem poslední adventní neděli (mimochodem krásně nachcípaná) vyrazila dokupovat mámin vysněný diář. To víte, na diář času dost, navíc je taky prodávám, tak to necháme bejt... Během zuřivého slídění mezi regály mi padl do oka pěkný kabát, šedo černý prosím pěkně, který by mi vzhledem k úchylnosti na tmavé barvy ladil ke všemu. Nebyl s ním problém. Horší to bylo s tmavě hnědou bundou. Řekněme, že zkoušení v kabince dopadlo asi jako kdybych právě dostala odloženou bundu po starší, tlusté a navíc těhotné sestře. Nějaký debil vyměnil ramínka a tak jsem se kriticky hodnotila v o dvanáct čísel větším hadru. Každý hoper by mi záviděl.

Když jsem dokupovala diář, chtělo to spíš jen nějakou maličkost. Přece se nedostanu na pokraj bankrotu. Naprosto mě uchvátila céčka.


Koho ne. Je to barevné, je to malé a skvěle se s tím hraje. Naprosto úžasná a relaxační záležitost. Jako na potvoru však byla céčka v hračkářstvích vyprodaná, v papírnictví na mě čuměli jak na magora a když jsem jedna sehnala, byla na nich samolepka s Five Angels. Kdo neví, jedná se o skupinu malých fakáňat, pravděpodobně ženského pohlaví. Naštěstí je jednoduché zbavit se obalu a užívat si vnitřek. Muzheheh.

2. Nenechat se vystresovat
Nejnáročnější část. Fronta jako kráva a mě to bylo vesměs jedno. Buď si počkají, nebo táhnou do pryč. Jejich problém. Já se přece naklonovat nemůžu. Svět by tolik úžasnosti neunesl. Dojímala mě jen jistá meluzína, která byla schopná čtvrt hodiny otravovat s tím, že jí praskají sponečky do vlasů a že mají dva odstíny a ať jí vyberu ty její a srovnám to s jejími vlasy, co jí víc sluší. Měla jsem sto chutí jí říct, že u ní je to beztak už jedno, ale držela jsem se. Kšeft za padesát korun, fronta padesát metrů. To je fér.

Má kolegyně měla větší smůlu. Narazila na jistou "paní inženýrku". Ne tedy že by se jednalo o inženýrku, ale dali jsme jí pro odlišení takovouto rozkošnou přezdívku. Důvod pochopíte v zápětí.
"Ty lepidla za devět korun už nekupujte, to je podvod, nic v nich není, jsou prázdný."
Paní inženýrka neví, že vteřinové lepidlo rychle vysychá.
"Co mi to vykládáte, že není poptávka po velkých sponách do vlasů?"
Je první člověk po půl roce, který se na to v našem papírnictví ptá. Trust me... Jelikož jsme též drogérie, nějaké sračičky do vlasů se u nás najdou, ale paní inženýrce se žádná nelíbí. Pochopitelně. Kvůli ní asi objednáme celou paletu.
"Máte dělat průzkum trhu a ne si vymýšlet nesmysly. Já studovala pět let zahraniční obchod."
Já studovala pět let obchodní školu a narozdíl od paní inženýrky mám veškeré informace živě v paměti. Taková stará rašple si už ani nepamatuje jména svých spolužáků, natož probíranou látku. A mimochodem není v zahraničí ale v Čechách.
"Tohle je nevzdělanost. A panu majiteli řekněte ať ty lepidla nekupuje když nemá zpětnou vazbu se zákazníkem."
Ne, pan majitel vůbec s námi celé Vánoce neobsluhuje, vůbec ho na krámě nezastihnete a vůbec se se zákazníky nezná. A moje kolegyně vůbec není vyučená prodavačka. Kdo nepochopil, těžká ironie.


Nemohla jsem si na tuto její sestru nevzpomenout.

3. Ignorovat šéfa a kravskou kolegyňku
Ano, šéf mě prudí nonstop. Diktuje mi co mám kdy dělat, dává mi příkazy takovým tónem, jako kdybych byla úplný dement. Svoji práci dělám bez keců, dokonce mě chválí zákazníci že jsem milá (fujtajksl). Přesto stačí jediná sebemenší chybka a ten magor mi to dá sežrat a připomíná mi to svým typicky posměšným tónem ještě měsíc. Když vyfasuju blbého zákazníka, který neví co chce, pochopitelně je to moje chyba a když se mu nelíbil ani jeden svícen, měla jsem mu nabídnout bodec na adventní věnec. Jako wtf? Mimochodem, jestli něco nesnáším tak okamžik, kdy vlezu do krámu, hned se na mě řítí prodavačka a začne se vyptávat co sháním, pro koho, jestli dárek... no co je ti do toho ty hvězdo? Podle šéfa je to tak naprosto správně. No comment.

Kolegyňka, které dávám krycí jméno Blondýna (ano, mluví za vše) mi též pije krev. Za prvé mi pije krev chůzí na vysokých podpatcích. Což o to, že to klape. Ale ono to klape neskutečně pomalu. Než se přesmrdí z jednoho konce prodejny na druhý, tak já bych byla dvakrát tam a zpátky. Moc pohybového nadání tedy nepobrala. Žel bohu ani inteligence není nijak zářivá. Spíše temná. Opravdu miluju, když mám rozmarkovaný nákup, pro něco se otočím a ta čůza mi tam domarkuje něco naprosto jiného. Nebo si vesele namarkuje svůj nákup, nevyjede kasu a já pak zákaznici napočítám takovou cifru, že chuděra div neomdlí. Přitom není problém poznat, zda je pokladna volná, nebo má něco v paměti. Stačí zmáčknout jedno jediný posraný tlačítko. Když má pro něco vylézt, tvrdí, že trpí závratěmi. Já omdlévám, a také to nikomu necpu. Nejvíc brečí, že jí bolí záda, že to dneska vůbec neutíká atd atd. Nejčastěji stojí se založenýma rukama, nicméně šéf jí narozdíl ode mě nezpucuje ať něco dělá. Do práce si chodí kdy chce, tuhle si napsala omluvenku, že se večer ožrala a tak přijde až na dvanáctou. Pochopitelně že den před Štědrým dnem se na to vyprdla úplně, a napsala sms, že má důležitější práci. Haha, hehe, hihi. To bych měla také. Naštěstí se jedná jen o "výpomoc" kterou už v lednu pravděpodobně neuvidím.

Bilance je tedy zhruba taková, že s čím se počítat dalo, na to jsem se připravila. I na to, že chodím do práce nachcípaná, zkrátka stačila zásoba prášků.

Bohužel s rozměrem lidské blbosti se počítat nedá.

Přeju vám klidné prožití nejen dnešního dne, a hodně uhlí pod stromečkem.
Šťastné a veselé...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 24. prosince 2011 v 9:46 | Reagovat

no ale bacha, lepidla jsou zákeřná. hlavně před vánoci.

2 Goldík Goldík | Web | 24. prosince 2011 v 10:00 | Reagovat

Tak tu kolegyňku Blondýnku ti nezavidim. Tyhlety cimprdliny nenávidim..nemůžu tohleto a támhleto, protože tohleto...
Jinak tobĕ taky přeju ŠŤASTNÉ a VESELÉ! =)

3 KadetJaina KadetJaina | Web | 24. prosince 2011 v 11:27 | Reagovat

Lepidla jsem svině, rychle vysychájí, když je člověk potřebuje, a klepí prsty k sobě, když se to nehodí

4 Christine Christine | Web | 24. prosince 2011 v 11:51 | Reagovat

Už samotný název článku to naprosto vystihl.. Nezbývá než souhlasit.. Kolegyni tedy opravdu nezávidím, ale ona na to dojede :-D Tak šťastné a veselé ^^ A blá, blá... Stejně to bude všechno jinak :D

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 24. prosince 2011 v 12:29 | Reagovat

Nejlepší lepidlo je ševcovský pop.
Ale žádné lepidlo nespojí rodinou vánoční pohodu.
Na to se musí jinak.

6 Berenika Berenika | E-mail | Web | 24. prosince 2011 v 12:31 | Reagovat

Nee-san, hlavně si užij alespoň dnešní deň. Dilema s lepidlem známe a lidé... Lepší se jim vyhýbat. Práci ti nezávidím. Vím, teď ani moc nemáš čas a ani se nedivím. Přesto přeji krásné Vánoce. A na fórum doporučuji dnes nechodit xD Akorát by sis zkazila náladu. Takže... Šťastné a veselé... Mám sice stejný názor jako je název článku... Ale i tak se dá alespoň tento den užít.

7 Chilli Paprička / Borůvkovej Mufin Chilli Paprička / Borůvkovej Mufin | E-mail | Web | 24. prosince 2011 v 16:20 | Reagovat

Céčka,sbírá céčka! Jo,céčka jsou úžasnýýý.
Jinak ti tu kolegyňku nezávidím, popisuješ ji vyloženě sympaticky. *ironie ukapává z hlasu a tvoří na zemi menší jezírko*

8 Bels Vengeance Bels Vengeance | E-mail | Web | 26. prosince 2011 v 15:59 | Reagovat

Tihleti "příjemní" lidé... Jak dokáží "rozzářit" den, že?! :-D

9 Severka Severka | Web | 26. prosince 2011 v 18:38 | Reagovat

V obchodech je to asi všude stejné, já pracuju v hračkářství (máme i ty céčka s 5Angels) a vedoucí taky není zrovna milá (někdy si říkám, kdy už lidem dojde, že motivace zaměstnanců vypadá trochu jinak), a ještě navíc nám hrají od rána do večera koledy, takže vánoční nálada zaručena... bleh.

10 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 16:45 | Reagovat

Demence lidí je přímo úměrná vyčerpání inteligentních.
Obávám se, že se svou pracovitostí a studijní vůlí, skončím s ještě horšími lidmi než ty.

11 Theyalin Theyalin | 30. prosince 2011 v 0:25 | Reagovat

Inteligence lidí je zjevně prudce nakažlivá, a tedy rozšířená různě po světě - a proto se všichni setkáváme s takovýmihle hvězdami.
Nálepka s 5Angels? Ani nevíš, jak jsi šťastný člověk, že ty... smraďátka neznáš osobně. Já byla s těmihle roztomilými skupinkami v kontaktu (bohužel) - aneb co se stane, když chodíš s jednou takovou do třídy -.- Samozřejmě už tam dávno není a tak, na první stupeň základky vážně nechodím :'D
Popřát Šťastné a Veselé už nestihnu, takže šťastnej Novej rok.

12 ashgriel ashgriel | Web | 4. března 2012 v 10:59 | Reagovat

Ahoj všichni, mimochodém máš pěkný blog :), také jsem začal blogovat, a proto vás prosím, abyste navštívili můj blog. http://ashgriel.blogspot.com/ Děkuji ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!