Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Víra je k nevíře

26. prosince 2010 v 10:49 | Venom |  Havraní Skřeky

Zdravím všechny odvážné, kteří toho stále nemají dost. Kdo přežil smršť Venomské poezie, aniž by ho chytla vyrážka, nebo záchvat padoucnice, tomu gratuluji. Jste imunní! U The probíhá soutěž, na kterou jsem kdysi dávno narazila a jen tak z hecu se přihlásila. Přiznám se, že tohle téma mi dalo zabrat, neboť víře už jsem se věnovala kdysi v minulosti a je těžké se neopakovat. Tak jdeme na to...

Víra. Maličké slovo, které u každého vyvolává rozličné emoce. Pohrdání, obdiv, lhostejnost, nadšení, posměch, nezřízený fanatismus... Proč to všechno?

Abychom byli co nejvíce objektivní, nedívejme se na rozdíly mezi křesťanstvím, judaismem, islámem ani náboženstvím zvaném Vakauhma-paparata, které vyznává poslední kmen křováků v horní dolní Papuánské Brazílii. Že jste o tom v životě neslyšeli? Nevadí, já také ne.

Odlišujme víru jako takovou, věřící, a také lidi, kteří se v tomhle byznysu snaží uživit, popřípadě svou víru šířit (nebo snad i vnutit) mezi ostatní.

Víra je věc vesměs dobrá. Dokáže hory přenášet, pomůže člověku znovu vstát i když právě hubou vymetl hlínu až dva metry pod zemí. Víra vám může dát naději, že se nesnažíte zbytečně. Že někdo "tam nahoře" vás hlídá, že vaši blízcí, kteří odešli na onen svět, se mají dobře, že i když se momentálně nemáte nic moc, jednou bude líp. A nejhezčí na tom je, že pro žádnou z těchto věcí, nepotřebujete patřit k žádné náboženské skupině.

Věřící, to už je věc různorodá. Může být fanatický a svou slepou vírou způsobit mnoho zlého jak sobě, tak svým bližním. Nebo to může být osoba žijící v harmonii, která si z jakékoli věci umí vybrat to dobré. Jsou mezi nimi dobří duchovní rádci, schopní dívat se na věci ze širší perspektivy. Nalezneme tu vůdce zbloudilých "oveček" i empatické osoby, které svou schopnost vcítit se do ostatních, využijí ve svém povolání. Právě tak jsou mezi nimi bezcharakterní grázlové, kteří se ohánějí zákony a božím slovem, aby z toho profitovali. A místo sebedůvěry a lásky šíří hlavně strach a nenávist.

Až zase uvidíte nějakou katastrofu, uslyšíte o vraždě malého dítěte, nebo jednoduše zavzpomínáte na koncentrační tábory, neptejte se jak tohle mohl Bůh dopustit. Lidi si to dělají sami. A ano... bohužel se spousta příšerných zvěrstev odehrála ve jménu víry, ve jménu Boha. Opravdu si myslíte, že Bůh by si něco takového přál? Že lpí na tom, abychom chodili pravidelně do kostela, popřípadě k totemu, jste li vyznavač náboženství Vakauhma-paparata? Opravdu si někdo myslí, že ta tajemná síla, která nám vdechla život, má tendence nás zavrhnout, protože jsme tací, jaké nás stvořila?

Myslím si, že víra vznikla proto, aby lidi posílila. Aby jim ukázala cestu a dala naději. Lpět na knihách a zákonech sepsaných v roce "pojďnamězboku" je jen ukázka lidské hlouposti a omezenosti. Je to jakési falešné oprávnění pro jejich rádoby čisté svědomí, páchat zvěrstva.

Nebyla by náhodou škoda věnovat se pouze náboženství?

I ten nejzapřísáhlejší ateista musí v něco věřit. V lepší budoucnost, ve své schopnosti, popřípadě důvěřuje svým blízkým lidem, že ho neopustí ani v dobách, kdy mu bude nejhůř.

Člověk bez víry nemá nic. Jeho život by byl o ničem. Myslím, že bez víry v sebe sama, bych nesepsala ani tenhle článek.

Nevím jak vypadá můj Bůh. Spíš je to jakási tajemná síla, která nás obklopuje, která dává našim tělům duši a dělá z nás něco víc, než fungující stroje ze svalů a kostí.

A především nám pomáhá věřit v sebe samotné.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Garou-tan Garou-tan | Web | 26. prosince 2010 v 10:59 | Reagovat

Nádherně napsané. To abych omrkla i tu Venomskou poezii...

2 Storyteller Storyteller | Web | 26. prosince 2010 v 12:17 | Reagovat

No jo, ale metalista ze Soulfly přece nabodl princeznu na kůl kvůli bohu Velkému Krokodýlovi.

3 Lúthien Lúthien | Web | 26. prosince 2010 v 15:15 | Reagovat

Zajímavě napsané :) Je vidět, že nad tím uvažuješ a nezahodíš hned všechnu víru do koše, jako dnešní moderní materialisté. Ale jen k těm křovákům - tak se nazývá kmen žijící na jihu Afriky (správně se jim říká sánové). Psala jsem o nich maturitní práci :D

4 Evil Evil | Web | 26. prosince 2010 v 16:12 | Reagovat

ano ano.. souhlasím s tímto.. ateista věří.. jen o tom nemluví.. a v co věří, to je jen a jen na něm.. musí to snad být jen Bůh, v koho se má věřit? neřekla bych.. já býti ateista (pro mnohé satanista) a nehodlám se škatulkovat do nějaké skupiny šílených fanatiků, kteří upalují za křivé slůvko na adresu jejich boha.. nene.. fakt ne.. no.. kecám kecám.. řekla jsem vše, co jsem chtěla a tak zase mizím :-)

5 Hubert Hubert | Web | 27. prosince 2010 v 17:36 | Reagovat

Pohrdání, obdiv, lhostejnost - přesně tohle cítím, když slyším slovo "víra"...

6 Keiko-chan Keiko-chan | Web | 30. prosince 2010 v 22:08 | Reagovat

To mi připomíná krásnou hororovější povídku "Sredni Vaštar" od Sakiho. Kluk se tam každý den modlí ke svému nejvyššímu bohu-lasičce, pod trýzněním jeho křesťansky založené tety. Má také slepici, anabaptistku (dodnes nevím, co to přesně je). Jeho teta ji ale objeví a sebere mu ji. Jeho zloba je všemocná. Modlí se ke Srednimu Vaštarovi a ten mu splní jeho přání... Vždycky to pro mě byla ukázka toho, že Bůh se dá stvořit z ledasčehos, ten kluk trpěl, křesťanství, které znal od tetičky, se mu nezdálo dost dobré, tak si vytvořil své vlastní náboženství...

7 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 31. prosince 2010 v 12:21 | Reagovat

Pravda dobře napsané . Dnes si lidé hold musí své chyby nějak odůvodnit tak proč to nehodit na někoho ,kdo je všude, ale zároven nikde....

8 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 31. prosince 2010 v 14:43 | Reagovat

Máš pravdu, že víra sama o sobě není vůbec špatná věc a lidem pomáhá. I to náboženství takhle může fungovat, jen to nesmí překročit mez.

9 Long Long | 19. února 2011 v 18:40 | Reagovat

"I ten nejzapřísáhlejší ateista musí v něco věřit. V lepší budoucnost, ve své schopnosti, popřípadě důvěřuje svým blízkým lidem, že ho neopustí ani v dobách, kdy mu bude nejhůř."

- tahle věta mluví za celý článek..

Jen díky poutavému pojmenování článku jsem se nakonec dokopala číst.
Ano, souhlasím. Víra je užitečná věc a neměla by být znásilňována k utrpení a ovládání lidí.
Každý v něco věří - přesně tak.
Víra hory přenáší - to je pravda.
Tudíž ano, je příšerná škoda ztělesňovat víru jen jako náboženství.. Víra má tolik tváří. A přitom se jí věčně každý snaží omezovat jen do svatostánků nebo náboženských knih.

Víra je krásná, čirá, silná, sporná "věc" - jejím prostřednictvím se zabíjí, ale ona sama sebou drží naživu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!