Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Jak vybrat jen jednu?

5. prosince 2010 v 17:48 | Venom |  Havraní Skřeky

Svého času velmi vášnivý čtenář by se rád vyjádřil. Rád by vám vyprávěl jaká byla jeho cesta za oblíbenými knížkami. Neráčí vás unavovat pohádkami, i když Malá mořská víla a Ošklivé kačátko jsou prostě geniální. Možná je to tím, že si v tom Venom najde to své... stejně jako u Malé prodavačky zápalek.

Samotářský tvor, který nemá internet a nebaví ho vysedávat u televize, servírující "zábavné pořady". Tvor který prostě nezapadl, se jednoho dne uchýlil do světa fantazie. Tvor který u příběhu "Slavík a růže" nepokrytě řval.

Začínal u Rychlých šípů, žral Stínadla a má sto chutí panu Foglarovi nabančit za to, že v něm zasel smysl pro spravedlnost a čest, neboť se to v dnešní době himbajs nehodí.

Stejně tak má ten tvor choutky sprdnout Stanislava Rudolfa a zeptat se ho, zda někdy nějaký vztah prožil... I když Metráček je unikát a kupodivu mě neurazilo ani filmové zpracování.

Co mě však ovlivnilo víc a doslova "dostalo", byly Letopisy Narnie. Dodneška se k nim vracím a teprve teď začínám chápat, co tím chtěl autor (Lewis) říct. Hlavně závěr mi přišel mocnej a dokonale promyšlenej. Nedalo mi to jinak, než ho využít v jednom starším článku.

Za zmínku těch knížek stojí víc. Asi by bylo vhodné vyjmenovat ty, co ve mně zanechaly nejsilnější dojem. Ale bylo jich tolik a na fůru z nich zapomenu....

Christiane F. - My děti ze stanice Zoo: Tahle knížka se četla sama. Nejtvrdší realismus a jestli vám vrtá hlavou, jak to asi mezi feťáky chodí, tak víte pro co sáhnout. Kdo nemá rád jehly, nechť dělá pravidelné přestávky. Dodatečně mě děsí, jak mě toto téma fascinovalo v mých... ehememh letech...

Jožo Nižnánský - Čachtická paní: Sice jsem to čekala drsnější (ano děti jsou opravdu morbidní) ale počtení víc než příjemné a ta rozkošná poprava nakonec... Uhm... aspoň vidíte co utvářelo můj charakter...

Robert Merle - Smrt je mým řemeslem: I když nejsem zastáncem leckdy stupidních čítanek na základních školách, za jedno jim poděkovat musím. Za tuhle knihu, která chladnokrevně popisuje hrůzy, které se odehrávaly v koncentračních táborech. Jednoznačně adept na povinnou četbu, snad by si některé holé palice uvědomily, že mají místo mozku nasráno. Místo lidí - jednotky. Příšernost... znovu si to asi nedám.

Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye: Na tuhle věc mě přivedl náš češtinář na střední škole, který dokázal krásně vyprávět. Stačilo pár vět, co většina tupých spolužáků přešla, jako otravnou látku k naučení. Příběh o kreatuře, které všechno projde díky krásné tvářičce mě bavil, i když jsem se bála, že "prehistorický" způsob psaní nezkousnu. Nápad s obrazem, na kterém se projevuje vliv stárnutí a zločineckého života je geniální. Je to zvrácené, děsivé...

Bram Stoker - Drákula: První kontakt s upírem. Neklepala jsem se strachy, spíš jsem byla fascinována. Zvědavá jak to dopadne. Stará dobrá klasika, kam se hrabe Twilight... Bible všech vampyrofilů.

E. A. Poe - Jáma a kyvadlo: Mimo básně Havran, kterou mě uchvátily už jako malého skauta naše vedoucí, bylo tohle něco pro Venomka do té doby nevídaného. Maska červené smrti, Zkáza domu Usherů, Berenice... příběhy co mě dokázaly vyděsit a na který nejsem schopná zapomenout, i když... ne že bych se o to snažila... Berenice... Berenice... Můžu tak pojmenovat své dítě?

Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol: Dodnes si pamatuju referát cynického spolužáka, který si vybral jako ukázku nejlepší moment z celé knihy. Neskutečně se chechtal, neboť nemohl zaboha vyslovit jméno hlavní postavy a pochopitelně ho dodělal popis hrůzné scény, kde oběšení bylo zakončeno slovy: ... kopl do stoličky a bylo to. Ne že by mě to taky neodrovnalo...

Johannes Mario Simmel - Láska je jen slovo: Je to kruté, je to cynické. Autor se vyžívá v černovlasých ženách, které se chovají jako coury. Dobře propracovaný román, který dokáže překvapit a chytne od samého začátku a nedá vám klid, dokud nedočtete poslední odstavec. Začínáme... uh... oběšencem... Hlavní dějová linie mě bavila, ale ještě víc mě dostávaly drobné příběhy okolo. Zejména osud znetvořeného chlapce Hansiho.

Darren Shan - Upíří Sága: Upíři jsou tu poněkud polidštění, nejedná se o krvelačné bestie jako je popsal pan Stoker. Ale o to mi přijdou uvěřitelnější. Jejich vnitřní boj s tím, co jsou zač, jejich smysl pro spravedlnost a "upíří čest" je ale jen zlomek toho, co dělá tuhle ságu dobrou. Už na začátku je vám oznámeno, že si nebudeme hrát na hrdiny, kteří nasekají tunu chyb, a přesto vše dobře dopadne. Čekají vás slzy, zklamání a bude se umírat. Moje porovnání s filmem najdete tu.

Takže... pokud bych měla vybrat jen jednu jedinou oblíbenou knihu... chápete že jsem bez šance?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bels Bels | Web | 5. prosince 2010 v 18:06 | Reagovat

Jáma a kyvadlo, My děti ze stanice Zoo, Drákula, to mám taky přečtené, jsou to dobrý knížky :) Zbytkem se nechám inspirovat.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. prosince 2010 v 18:12 | Reagovat

Zajímavá skladba.
Kromě ošklivého kačátka jsem to všechno četl.
A máš pravdu Jestřáb Foglar by zasloužil, plantážník jeden.

3 Sikar Sikar | Web | 5. prosince 2010 v 18:12 | Reagovat

Hmm, slušný výběr. Asi zas někdy vytáhnu milého Edgara Allana a něco si přečtu....

4 Venom Venom | E-mail | Web | 5. prosince 2010 v 18:15 | Reagovat

S hrůzou si uvědomuji že jsem zapomněla na Bradburyho Fahrenheita :D

5 sehrezada sehrezada | Web | 5. prosince 2010 v 18:15 | Reagovat

to je těžká četba na noc. Nechávám si ji na důchod i se satirou :-D

6 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 5. prosince 2010 v 18:41 | Reagovat

Taky jsem vyrostla na Foglarovi a jemu podobných, jelikož jsem začínala se čtením hltáním dědových knížek a komixů. Pak ty knížky, o kterých tu píšeš, neznám. Až počínaje Stokerem a konče Simmelem musím potvrdit, že jsou to vážně zajímavý kousky. Upíří ságu jsem taky nečetla, ale ten popis je zajímavej, asi na to mrknu.

7 Mrs.(Nicolk@) Mrs.(Nicolk@) | Web | 5. prosince 2010 v 18:45 | Reagovat

jsi můj člověk zbožňuji Darrena Shana zatím jsem četla jen do 6 dílu ale i tak je boží

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. prosince 2010 v 19:29 | Reagovat

[4]: Bradbury! Ilustrovaná žena! Tuhle jsem si to koupil v antikvariátu (páč tu svou jsem kdysi někde ztratil) a jěště jsem se k tomu nedostal.

9 Mrs.Kakao Mrs.Kakao | E-mail | Web | 5. prosince 2010 v 19:33 | Reagovat

Chtěla jsem napsat o My děti ze stanice Zoo ale nějak jsem se k tomu nedostala..
Je to naprosto dokonalá knížka, žádné lži a jenom tvrdá realita která na člověkovi často něco zanechává..
Četla jsem jí neustále otevřenýma dokořán a skoro každý odstavec jsem četla dvakrát. Při větách jako "Axel je mrtvej." jsem zatlačovala slzičky abych se nerozbrečela na zastávce nebo v autobuse.
Mám docela ráda fantasy, ještě jsem minulý rok četla zajímavou knížku.. Jen si teď nevzpomenu na název..
Narnii máme doma, já jsem bohužel skončila u druhého dílu T_T

10 Mrs.Kakao Mrs.Kakao | E-mail | Web | 5. prosince 2010 v 19:34 | Reagovat

A ještě k sáze Darren Shan.. ^^
Četla jsem jenom Madame Okta, vážně zajímavá knížka.. Další už jsem bohužel nesehnala T_T
V Dobříšské knihovně nenajdeš ani pořádnou mangu -.-

11 Ziky Ziky | E-mail | Web | 5. prosince 2010 v 21:22 | Reagovat

Hlasuji pro Nás děti ze stanice Zoo xP
Ale Éďa.. a Narnie... no, vlastně máš pravdu - jednoznačně nejlepší knížka neexistuje.. Kurva :-D

12 matanov matanov | Web | 5. prosince 2010 v 21:23 | Reagovat

Foglar... Asi se vyskytuje v mnoha knihovničkách našich otců ;-) Někdy říkám, že můj oblíbený spisovatel je ten, od kterého jsem četla více než 1 knížku... ale někdy se mi prostě líbí knížka jen 1, nebo ten autor ani nic jinýho nenapsal, nebo to nebylo přeložený... K Dětem ze stanice ZOO jsem se zatím nedostala, ale zato jsem ukořistila v knihovně "Kyselinovej test" od Tom Wolfeho, kde jednou z postav je Ken Kesey, který napsal "Vyhoďme ho z kola ven", což je literární předloha "Přeletu nad kukaččím hnízdem".)

13 Emy Emy | Web | 6. prosince 2010 v 15:29 | Reagovat

Jj, Darren Shan. Na film jsem radši nekoukala. Muselo by mě klepnout už jen z toho co udělali z Hroozleyho. :-! Ale knížky jsem přečetla všechny. Velice zajímavý konec.A taky smutný. Hlavně to jak skončil Darren v předposledním díle

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!