![]() | Zdravím vás... sluníčka...? Až uvidíte černou postavičku, chodící jako Jack Sparrow a mumlající si cosi o bílé sračce, dost možná jste potkali Venoma. Totiž... k zimě sníh patří a Venomek ho má rád... pokud mu nezalejzá do bot, za krk a všude možně... a pokud nemusí trpět v práci, kde solidně táhne průvan... |
Možná jsem kdysi chtěla napsat cosi o tom, jak se můj život změnil k lepšímu od doby, co jsem si pořídila mp3. Nemusím poslouchat názory tupců v mhd, neslyším somráky žádající drobný, nebo cigáro, na druhou stranu neslyším ani automobily a tramvaje.
To bude krásná smrt...
Ještě za tmy Venom vyletěl ven, protože jsou tóny, které mu nedají jinak, než vyburcovat se do zběsilého tempa...
It's time, to do it now, and do it loud!
Klouz...
Killjoys! Make some noise!
PRÁÁÁSK.
Na na na na....
''Kurva...''
Ano, náledí je svině. Celou cestu jsem měla sklony broukat si: "Gravity, don't mean too much to me..."
Sice mě nebaví odsekávat rampouchy, modlit se u každého zámku aby nebyl zamrzlý a šel odemknout... ale co naplat... v sobotu bylo nejhůř, mínus patnáct a málem jsem ty zkurvinkaný dveře neotevřela. Zimou se mi chtělo brečet, ale bála jsem se, že budu bulet rampouchy... Jediné co mě drží nad vodou je fakt, že v lednu sbohem a šáteček. Za prvé ze zdravotních důvodů, za druhé se těším někam jinam, do tepla... za třetí... beztak jsou naše drahé stánky určeny k likvidaci. Svým odchodem tomu dám ránu z milosti, ach ano, ukončíme to trápení, eutanasie do každodenního života! Najednou je však vedoucí tuze hodný, až jsem se chtěla zeptat, zda netrpí horečkou, nebo se neuhodil do hlavinky... vzpomeňte si na Sadness jak dopadla...
Co se týče mého podlomeného zdraví, je tu jedna věc, která mě děsí. Nevím jestli se nechat vyšetřit v tom předvánočním shonu, nebo si ortel smrti vyslechnout až po Silvestru. Nu dobrá, to je trochu nadnesené, ale vysvětlujte to člověku, který vidí spojitost mezi slovy: lékař - márnice - hřbitov.
Vysvětlete to někomu, kdo z každé malé bulky chytá hysterák...
Dostala jsem pár sladkostí k Mikuláši, které hodlám pověsit na stromek. Drahou máti baví péct cukroví, bere na to čas a energii, že se tomu sama velmi divím. Despotický otec jen buzeruje, k Vánocům nám beztak nic nekoupí. A já? Já dotvořila adventní věnec... ano velmi včas. Jak? Vezměte talíř, nakydejte do toho kokos, doprostřed postavte nějakou vánoční dekoraci (my máme kýčovitého andělíčka) kolem poházejte drobné kamínky a šišky, zasypte zbytky kokosu a pak si pokuste nalhat, že je to sníh. Pro realistický dojem můžete vkusně umístit mrtvé lesní zvířátko... Jo a hlavně čtyři svíčky...
Začínám bláznit, nějak mě chytla klasická hudba. Divím se kolik toho znám, jen název já blbec nevím. Nemohla jsem si vzpomenout, jak se jmenuje - Malá noční hudba. Ta ostuda. Přitom jsem se to naučila jako malá holka. Jojo... to stáří... co se oni učí, já už dávno zapomínám...
R.I.P Wolfgangu... a omlouvám se... kolego vodnáři...
Já si na výročí jeho smrti vzpomněla a co vy? Who care? Je přece Mikuláš!
mínus 15 je v pohodě... až budeš v mínus dvaceti přelézat bránu s vědomím, že ti k ní můžou přimrznout ruce.... to je adrenalin!