Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Proč to tu nechávám vyhnít...

10. října 2010 v 17:20 | Venom |  Deník
raven avatar
Za prvé se můžu stokrát vymlouvat na absolutní nechuť. Za druhé na nedostatek času. Na obojím něco je. Jenže takhle by to dál nešlo. Je nutné problém nazvat správným jménem, protože i démona můžete vymítit teprve když vám řekne jak se jmenuje... nebo ne?

Kurva mě všechno sere.

Nemá cenu se přetvařovat, nemá cenu se tu hájit, že můj blog není vůbec depresivní a pozérský. Proč si mám hrát na někoho kdo se pořád přihlouple usmívá, a přitom vlastní jeden z nejvíce dárk a ívl bložínků na celém tomhle zas... eh tomto spolku.

Prostě, když je mi mizerně, nemusím se bát napsat o tom do téhle virtuální zpovědnice, i když se to lovcům pozérů asi dvakrát líbit nebude. Pro rekapitulaci a prevenci:

Nejsem emo. I když je mi tento styl velmi blízký.
Z gothika mám lásku ke gothic rocku a temné vizáži ksichtu, popelníků... vlastně čehokoliv. Přesto nechávám na posouzení ostatních, zda mě tak nazvat, či ne.
Poslechnu si téměř od každého žánru něco. Ale hip hop a techno po mě nechtějte.
Miluji zvuk elektrických kytar, ale neznamená to, že musím mít deprese.
Občas se cítím mizerně, ale ne za účelem abych byla cool.
Že mě fascinuje téma sebevražd a drog, nemusí nutně znamenat, že jsem vyšinutá, či konzument obojího.
Sebepoškozování to samé, je to za mnou a doufám, že to tak zůstane.

Teď se vám přiznám, že jakékoli ostré předměty mě dost lákaly. Ale neříkám to jako recesi, říkám to, protože to tak je. Když se vrátím do minulosti, tyhle tiky mám od nástupu do svého zaměstnaní neboť se málo vyspím a volný čas vyplňuji obíháním úřadů, vyřizováním reklamací a podobnejma píčovinama. Nejradši bych celý dny spala, ale to bych ze svého vzácného volna měla úplné kulové.

Oficiálně se přiznávám, že nesnáším bezdomovce. Hygiena na nule, otravují, chtějí půjčit peníze a kousek od mého pracoviště si vykuřují a chlastají. Jíst evidentně nepotřebují.

Navíc nesnáším snoby o kterých se píše v podřadných časopisech typu Spy, Šíp, Pestrý Svět a nesnáším lidi, kteří si pravidelně chodí tato periodika kupovat a jsou schopni mě kvůli tomu nenechat dojít na hajzl. Nechápu Slávika, že se nestydí brát podporu ve výši 28.000 měsíčně. Pak se divíte kam ty prachy tečou. Nejsou to jen páni politici. Zlikvidujme příživníky typu Mareš a možná si můžeme zvýšit platy až o dvacet procent.

Štve mě toho víc, třeba můj drahý kolega, který nedělá nic ale přitom všechny chyby padají na mou hlavu. Nechci vás ale dokonale otrávit a především (jak sobecké) otrávit sebe.

Ztrácím zájem o věci co mě dříve bavily, nepřežiju den bez cigarety a pomalu ani bez panáka rumu. Jo je to špatný. Takový to nikdy dřív nebylo. Popadají mě záchvaty uklízení a zejména likvidace předmětů, ke kterým se vážou vzpomínky.

Venom přestala věřit na krásný slovíčka typu láska, přátelství, tolerance a zdravé sebevědomí, a přejmenovala si je na nadrženost, vychcanost, ignoraci a egoismus. Ono se to do toho světa okolo hodí mnohem víc.

Nejhorší na tom je, že si začínám zvykat a cítím se tak líp. Sice je to nejsyrovější realismus, jakého je moje zvrácená mysl schopna, ale vyhýbám se zklamáním.

Naděje ale umírá poslední. Jen pro mé vlastní dobro už nemá tak pevně načrtnuté obrysy.
Je abstraktní.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 10. října 2010 v 17:29 | Reagovat

Naděje umírá poslední, ale sem tam se najde někdo rychlejší.

Svou fascinaci ostrými předměty jsem vždy omezoval na různé bodné a sečné zbraně, s nimiž jsem volně švihal do vzduchu a představoval si tam všechny ty hajzly, co mě čím kdy naštvali.

Svět byl rázem o něco peknější...

2 Venom Venom | E-mail | Web | 10. října 2010 v 17:36 | Reagovat

[1]: Děkuji za velmi milou inspiraci :)

3 Jana Jana | Web | 10. října 2010 v 17:38 | Reagovat

Lidi odsuzujou a odsuzovat budou. Soudí knihu podle obalu a dovnitř nenahlédnou. Do člověka se nedá jen tak dívat - můžeš ho vykuchat, ale duši nenajdeš. Prostě je to tak. Lidi by měli být takoví jací chtějí být a neohlížet se na debily co si myslí, že jen oni mají pravdu.

4 Hubert Hubert | Web | 10. října 2010 v 20:14 | Reagovat

Problémy jsou od toho, aby se řešili. A ty co řešit nejdou, je lešpí neřešit. :)
Mám pocit že zítra se budu hodně divit co jsem to tu zase vyplivnul za moudro. :D

5 Evil Industries Evil Industries | Web | 10. října 2010 v 22:14 | Reagovat

všimla jsem si, že ses oslovila v ženském rodě, to je u tebe nezvyk :-) jo.. ty předsudky.. o tom bych mohla psát básně.. ale nepíšu, nebylo by to nic slušnýho, že :D nastoupím do nový školy a první co slyším: "ty jsi gothic?" "co?" "a řežeš se?" "coooo?" :D nejlepší je to neřešit.. a bulvární plátky.. když se chci doopravdy zasmát, kliknu na sebevražedný web super.cz :-D prča tam :-D a co se týče tvého kolegy, nejspíš by mu prospěla přednáška na téma: v práci se dělá a ne jen čumí", nabídni mu to..
abych to zkrátila.. realismus.. to je nejlepší.. a věřit na ty rozkošná podstatná jména, která čiší pozitivem? to je jen o namlouvání čehosi neuskutečnitelného :-) gratuluji, já si taky zvykla na reál.. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!