Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Nemůžu dál

29. prosince 2009 v 13:22 | Venom |  Deník
Ahoj planetky. Úvod vezmu raději stručně. Nebude to příliš veselé čtení, nechci abych vypadala jako pubertální evil zloghotyc, který se v depresích vyžívá. To co prožívám já ani není deprese, spíš frustrace. Ano najděte si to ve slovníku cizích slov vy "všechnovímnejlíp". Já bych se vážně nedivila ani tomu, kdyby mi někdo diktoval jak se cítím.

Ještě než spustím... ta lůžová demence v předchozím článku mě dostala do kolen. Slečny se trefily do okamžiku kdy měl Venomek chuť někoho poplivat svým jedem. Ale nemá to cenu. Smazat, zablokovat ip a bude pokoj. Tak se nedivte pak ju? :D

Začneme tedy těmi Vánoci ano?

Štědrý den byl vesměs v klidu. Menší úklid na poslední chvíli, já se svým zablokovaným krkem zdobila náš zkur... ehm, krásný stromeček. Dobalila jsem dárky které jsem dokupovala den předtím a byla ráda že ty pracny jsem upekla už dřív, a ne podle plánu až na Štědrej den. To by mě vážně trochu jebkalo. Co se týče toho krku, skříplej nerv mě ještě dnes pálí, ale můžu otáčet hlavou, takže je Venomek vskutku šťastný.

Večeři jsme zvládli aniž by někomu zaskočila kost, nahrnuli jsme se pod stromeček a já jakožto nejmladší jsem zase musela rozdávat dárky. Mě to otravuje! Každej rok to samé!

Pořídím si děťátko a dárečky bude rozdávat ono. A uvidíte, že gothikem se narodit lze. Muzheheh. Chce to evil černé plínky...

Nejen andělé v okovech jsou k mání zde.

Jedna věc mě potěšila. Rodiče měli letos poprvé více dárků než já. Dostala jsem vlastně to co jsem vybrala s mamkou, tedy pár srágor na vlasy abych měla čím udržet svůj účes - právě jsem vstal. Dále tam byl jeden parfém, který voní, což je dnes vzácnost a narozdíl od jiných se po něm neosypu. Ne, já nejsem alergik. Jen o tom začínám trošinku pochybovat. Přála jsem si deodorant, a našla pod stromkem tři. Vysvětlení? Když vony byly v akci... Ne nebojte... nejsou to žádné hnusy které vám sežerou kůži. Stará dobrá nivea. Nu a konečně menší finanční obnos na mého vysněného křiváka. Jestli nevíte co to je, tak si z toho nic nedělejte. Ony to pomalu nevědí ani prodavačky. Táta se byl tuhle někde zeptal. A jak to dopadlo?

,, Dobrý den, máte křiváky?''
,, Eeeh?''
,, Jako já nemyslím křivý lidi, já myslím bundy.''
,, Křiváky? Jeee to já neznám, já jsem z Budějovic...''

Vysvětlení za všechny prachy. Tož já sú hlúpá...

Jinak táta si opravdu nedělal srandu s tím, že letos nic nekupoval... Příště nenapíšu Ježíškovi ale Gerardovi a hromadu černých triček budu mít natuty.

Ono je tatík dáreček sám o sobě. Pořád mi diktuje co mám dělat, kdesi cosi... neustále mě nutí do jídla jelikož trpí stihomamem, že se svými padesáti kily jsem anorektička. Vzhledem k mojí výšce je ta váha však normální. Jenže teď nám s mámou nachystal hodně podivné překvapení. Ukázal mamce tu svoji skrýš, kde suší naše peníze. Pěknejch pár tisíc. Navíc poslední dobou si furt stěžuje jak mu není dobře, co všechno ho bolí a nemá už ani tolik energie na to aby mě hlídal. Občas zapomene na to, že jsem nic nejedla. To je mi už hodně divný. Mamka naznačila něco v tom smyslu, že má strach. Navíc ty jeho řeči - já už tu dlouho nebudu...

Co můžu dodat? Připravuju se na to od dob co jsem začala brát rozum. Táta je prostě ve věku, kdy by mi mohl dělat spíš dědu. Ne, ještě ho nepohřbívám, ani by mě to nenapadlo. Na sedmdesát let je až přehnaně čipernej. Dobíhání tramvají sranda... sprdávání babek, které se můžou přetrhnout aby si sedly - to je jeho koníček. Pamatuju se že když jsem byla menší, chodíval se mnou bruslit na zimní stadión. A proháněl se po tom ledě jak dvacetiletý. Jenže teď mu energie nějak dochází. Pořád jen leží u televize a pospává.

Nevím. Pořád mám takový blbý pocit. Táta je divnej. Teď myslím jako že divně divnej. Ne tak jako normálně... Ale ať se stane cokoli, já to ustojím. Musím když tak ráda hlásám že pozemskou existencí život nekončí.

Abychom nekončili příliš morbidně... pochlubím se svými úspěchy na chatu. Potřebovala jsem se odreagovat, pokecat si s někým koho neznám, jelikož občas narazím na zajímavé lidi. Ba co víc, přitahuju úchyly a vymyté mozky. Tentokráte to byl úchyl co mě zval do kina. Dokonce vypadal k světu a výjimečně nebyl o několik desetiletí starší. Úsměv mi zmrzl v momentě, kdy mi došlo že jeho plány o tom jak mi zajede rukou pod kalhoty nemyslí jako prču. Jako sorry, hledám něco trochu jiného než znásilnění na první schůzce. Proč mi chodí takový nabídky kurva už s tím? Jo, přiznávám se, jsem úchyl, nemám svatozář, jsem gayofil, mívám fantazie se svojí bývalou spolužačkou, lákají mě věci o kterých mi většina řekne že jsou divný a že na tom přece není vůbec nic hezkého. Nebráním se téměř ničemu ale nechat se vohrabávat vod hovada co znám teprve pár minut. Vždyť bych z toho filmu ani nic neměla.


Raději popojedem a necháme toto být ano?

Další věc co mě fakt netankuje jsou psychičtí masochisti. Jo, je to tady zase. Nemám ráda sebevražedné kecy a postoje typu: nikdo mě nemá rád, lepší by bylo kdybych umřel, nemám kamarády, jsem k ničemu a jak ty můžeš vědět jak mi je? Ty nemůžeš vědět jak tohle bolí.

Něco vám řeknu. S tímhle jděte už konečně do prdele.

Taky jsem si prošla něčím podobným a podívejte se na mě dneska. (ďábelský chechot publika)
Dobře, taky mi není vždycky super. Ale místo toho abych se v tom utápěla a dávala svému okolí okázale najevo jak moc trpím se snažím sebrat. Protože vždycky je důvod pro co žít. Kdyby váš život neměl smysl, tak jste se ani nenarodili, copak je to tak těžký pochopit?! Až splníte nějaký pojebkaný úkol který vám byl předurčen, tak si vás ten nahoře zavolá sám. Život je boj a sebevrah je zbabělec, kterej z boje utíká.

Naděje umírá poslední. A nechci slyšet žádné takové že naděje ve vás už zemřela. Dokud žijete vy, tak ona taky. Možná je slabá, docela slabounká, ale je tu. A žene vás dál. Jenom ji podceňujete.

Občas si říkám kdy tohle všechno kolem mně skončí. Ale snažím se vidět víc do budoucna. Za pár let... kde budu? Co je to rok? Jedna dvacetina mýho života. Jenom. Minulost? Jo stála za vyliž polevu ale čas zahojí všechny rány. Vzpomenu si na ty nepříjemný okamžiky, na léta šikany, ale už nic necítím. Je to pryč. Už si většinu z toho nepamatuju. Jako zapomínáme minulé životy, tak zapomínáme ten současný. Všechno je to o podvědomí. Zkuste ho ale vědomě ovlivnit. Není to těžké, stačí jen chtít.

Můžete mě vinit z čeho chcete. Ale nejsem bez citu a ani nemám v úmyslu vrážet komukoli kudlu do zad.

Seberte se. Nemůžu vás držet napořád.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ratuska Ratuska | Web | 29. prosince 2009 v 14:46 | Reagovat

Ahojky, opravdu zajímavý článek, jen co je pravda, jen nesouhlasím s tím, že čas všechno zahojí... To spíš to sežere skleróza než aby to hojil čas...

A k tej prodavačce z Budějc... Ehm... Co k tomu říct... Křiváky se musí shánět na správných adresách :-D :-D.

2 Ochechulka Ochechulka | 29. prosince 2009 v 15:51 | Reagovat

Až bude lepší počasí,  zlepší se i zdraví tvýho táty, třeba má jen zimní deprese, kterými vás nechce obtěžovat.
Krk snad brzy povolí, špatné vzpomínky se odstěhují do nejzašších koutů tvého mozku a přijdou nové a lepší. Škoda jen, že nevíme za jak dlouho.
P.S.: A ty tři deodoranty Nivea v akci mi také něco říkají... :-)

3 Euphoric-Endeavor Euphoric-Endeavor | Web | 29. prosince 2009 v 16:18 | Reagovat

je na čase, abych ti poděkovala, Venomku.. v tvých komentářích si mi dodávala sílu.. stejně jako Enemek na ICQ.. duševní masochismus.. moje nejoblíbenější hra.. KILL KILL KILL.. jojo.. ale nějak je to jaxi za mnou.. měla jsem děsný mindráky, že jsem totální hovno.. a nejvíc z toho, že mi vlastní rodina nechce dovolit, abych šla dál do školy.. sakra já jenom chci mít vzdělání abych nebyla taková nula.. ale už si to tak nepřipouštím.. vzala jsem si ty vaše slova konečně k srdci.. sice mi není dvakrát výborně, ale je to lepší.. a jsem moc ráda, že jsem tě mohla aspoň přes blog poznat.. :-) jsi úžasný stvoření a ty máš proč tu s námi být.. :-) Gerard tě opatruj, temníčko :-)

4 snowangel snowangel | E-mail | Web | 29. prosince 2009 v 21:14 | Reagovat

krásne... ako myslím ten koniec! Máš pravdu, ale keď si fakt nemáš s kým pokecať, nemôžeš sa vypísať na blog, pretože mu furt dr**, kresliť nemôžeš, bo to náhodou rodičia nájdu a na Vianoce mi spolužiaci môžu zapalovať sviečky na hrob, s písaním príbehov by to dopadlo rovnakoi, tak jednoducho na také veci, ako že by sok sa najradšej podrezala, hodila z útesu (to je ako len dajme tomu obrazne, pretože v tomto našom zapadákove nie je rieka ani len na utopenie; no, ževraj sa tam už niekto utopil... to je jedno) alebo jednoducho hocijako skončila svoj život. Lenže ja kamarátov mám a mám ich asi aj radšej ako moju rodinu (no... tak aspoň brata, rodičov niekedy :P), tak to zahodím za hlavu, pretože mi na nich záleží. Pomyslím si, že mám prečo žiť, pretože takých kamarátov veľa nie je. Je ich len pár (hm, asi päť), ale sú na ,,nezaplatenie".

PS.: Len pre kúzlo spomienok sa oplatí žiť.
Ale platí to len v prípade, že sú tie spomienky pekné, pochipiteľne :P

Vždy sa oplatí pre niečo žiť, aj keď je to len napríklad vôňa kvetov.

5 Storyteller Storyteller | Web | 30. prosince 2009 v 10:37 | Reagovat

Výraz "pojebkaný" mě opravdu pobavil :-)

Jinak - tvůj otec tě měl v padesáti?

6 Venom Venom | E-mail | Web | 30. prosince 2009 v 10:39 | Reagovat

[5]: Slovo pojebkaný znám od Euphoric  :-D ano měl mě v padesáti ale žádné následky to na mě nezanechalo jestli tě napadlo tohle   :D

7 zikyorias zikyorias | E-mail | Web | 30. prosince 2009 v 16:27 | Reagovat

Zamyšlení hodná věc toto, fakt že jo... Dost působivý i na takový motovidlo jako já, páč sem se fakt musela zamyslet a to se jen tak nestává :-D Hej ale, to se mě dotklo x_x" já sem taky od Budějc xDD No, ale nic víc než už tady bylo psáno dodat nemůžu... Ale je pravda že čas zahojí všechno a lidi zapomínaj, takže... Hele, já na ty kecy spolužáků teď taky neberu ohledy a skoro si na to ani nevzpomenu (natož pak abych si z toho něco dělala) a to sem ze školy jenom na prázninách asi tři tejdny (jo jo, měli sme chřipkový tejden :-D)... Takže podle mě má Venom pravdu že bzávat to je strašná zbabělost... Poroučím se ^.^

8 Slečna Zvědavá Slečna Zvědavá | Web | 31. prosince 2009 v 12:03 | Reagovat

pravda, naděje nás nutí ke všelijak beznadějným věcem,protože naděje způsobuje,že stale věřime... Na ty hnusný věci je nejlepší zapomínat a nedělat jim v mozku místo..

9 Cady &  Enemy Cady & Enemy | Web | 31. prosince 2009 v 18:48 | Reagovat

Tak křiváky...Hm... Díky tobě vím, co to je. :-D To slyším prvně...
Jojo, tatínek je vážně dáreček, a na tohle má tak trošku právo... Pro rodiče jsme jejich dětičky celej život, proto se tak staraj. Toto mít doma, vážně se nenudím. I když toho mám tak trochu moc :D
Na chatu moc pěkný. Taky se mi to stávalo, proto chodím na icq. No vlastně už nechodím, tam se mi to stává taky :-D Nechápu, o co jim jde... Že bysme ty úchyly snad přitahovali? :-?
Jo o psychickým masochismu toho vím spoustu a patřím mezi ty, který se v tom samy někdy plácaj a snaží se pomoct těm, který o to nestojí... Ano, naděje umírá poslední, ale to je marný, jen výkřiky do tmy. Když se v tom někdo plácá a brání se pomoci, potom je to jeho blbost... Přesto si myslím, že sebevrazi ne vždycky jsou zbabělci. Chce to obrovskou odvahu sáhnout na svůj vlastní život. Ale ano, život je boj a nemá se z něj utíkat, vždycky je nějaký východisko...  
Drž se Venomku, papík

10 Blackie Blackie | Web | 1. ledna 2010 v 13:37 | Reagovat

Naděje neexistuje. Je to zlo. Fakt. Není nic horšího než doufat v něco, co nikdy nebude.
Ááá.. jdu chcípnout, jsem děsná emogirl.

11 Lúmenn Lúmenn | Web | 4. ledna 2010 v 16:23 | Reagovat

Joo ať žijou křiváky a ať chcípnou všechny nanynky, co ti pod vyblití srdce napíšou "hocky hezůů, napísenkáš mi komíčka"? VYJEBAT TOTO!
Pardon...
Jinak zbožňuju styl jakým píšeš nadějný věci, rady do života, takový to lidi seberte se nebo vám už vážně ale vážně skopu prdel do kulata. Napíšeš to tak, že na to není co říct . je to krutý ale tak svinsky pravdivý, že by se z toho jeden po...:)

[9]: sebevrazi jsou zbabělci, něco o tom vím, ty 3 pokusy mi daly solidní průpravu. Není to odvaha sáhnout si na život, je to jen podělaný sobectví;)

12 Venom Venom | E-mail | Web | 4. ledna 2010 v 18:55 | Reagovat

Na druhou stranu.. překonat v sobě pud sebezáchovy je taky umění. I sebevrah s ním do poslední chvíle musí bojovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!