Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Otcem i matkou proti své vůli

8. září 2009 v 14:20 | Venom |  My Reviews
Tak je tu moje první recenze. Bože to zas bude hrůza. Všechno co je poprvé je přece hrůza. I můj první Frerard byl... no nic. Ehm, ehm. Jak jsem slíbila, tak činím. Tuhle knížku právě čtu z dlouhé chvíle v práci. Už potřetí. Ráda se k ní vracím, a hned vám také vysvětlím proč. Každý kdo má alespoň trochu rád ironii, sarkasmus a je svého druhu sadista, by měl alespoň zkusit toto roztomilé dílko Zdeny Frýbové.

Možná se divíte, odkud jsem pobrala svůj velice ošklivý názor na děti. A sice, že je to jen smečka nevycválaných harantů, proti nimž je pád roje meteoritů jen drobnou nepříjemností. Vyjma toho, že pozoruji tyto příšerné jevy ve svém zaměstnání, mi byla cennou inspirací i tato knížka.

S hlavní postavou bych soucítila, nebýt toho, že Venom je nechutně škodolibý. Třicetiletý Rudolf Foster nadevše miluje ticho, klid a četbu. Vyhlídky na poklidné prázdniny mu však pokazí sestra, která mu bez nějakých velkých cavyků hodí na krk dva své ''rozkošné a nadané'' synáčky. Nemusíte být vzdělaní na to, aby vám záhy došlo, v čem jejich nadání spočívá. Jsou opravdovými rekordmany na tvorbu průšvihů a lumpáren nejtěžšího kalibru. Veškeré Rudolfovy pokusy o výchovu žalostně ztroskotají, a omezí se na pouhý pokus co nejvíce eliminovat škody na majetku, duševním zdraví a životech.

Hýta a Batul - to jsou jména těchto úžasných synovečků. Nezastaví se před ničím. Dokáží Rudolfa úžasně ztrapnit a společensky znemožnit. Zatímco on se o těchto malých parazitech vyznačuje výrazy pravdivými, všichni ostatní (zejména dámy jak to tak bývá) se nad nimi rozplývají jak nad těmi nejrozkošnějšími andílky. Mladší ničema Batul, toto obvykle komentuje slovy: ,, Técek Huóf je dávno oškyvej.''

V románu však nechybí ani kriminální zápletka, rozmanité postavy s typickými snobskými nešvary, takže se nudit nebudete ani chviličku. Není pochyb, že děti se životy dospělých dokáží pěkně zamávat. Ale myslím, že jsem toho nakecala ažaž. Nechci víc vyzradit, ale snad bude lepší, když vám na ochutnávku vyberu úryvek. I takto může vypadat ospalý začátek dne v Hornhillu...

***

Příští ráno mě neprobralo brebentění, ale hrůzný sen, že mi kdosi strčil hlavu do vany s ledovou vodou a já se dusím. Vmžiku jsem se probudil, v zoufalém gestu oběma rukama vystřelil k obličeji - a strhl z něho tlustý těžký hadr prosáklý studenou vodou. Teprve když jsem se několikrát zhluboka nadechl - to už jsem seděl - v naněkolikrát přeloženém hadru, z něhož ukapávala voda, jsem identifikoval osušku z dětské koupelny. Zmáčený jsem byl až do pasu a mokré byly též polštáře a pokrývka.
,, Kluci! Co má tohle znamenat?!'' zařval jsem jak podrážděný tygr.
,, Jenom spi, strýčku Rudolfe. Tatínek říká, že spánek uzdravuje, '' dostalo se mi odpovědi a poté slibu: ,, Hned po snídani ti dojedeme kočárem pro medicínu.''
,, A já hned tebe bežím pvo nový obkladecek,'' oznámil mi Batul.
Byl jsem natolik vyveden z míry, že jsem na to nevyřkl žádný zákaz...

... ,,Batule! Okamžitě vrať ten ručník do koupelny!'' vykřikl jsem při pohledu, jak klouček ke mně přes dětský pokoj cupká s dalším ručníkem, který po zemi táhne za sebou. Zůstávala za ním cestička vody, a když se zastavil na prahu mého pokoje, vzápětí kolem něho byla loužička. ,, Hned vám oběma nařežu za všechno co od rána vyvádíte!''
Batulovy rtíky se začaly obracet naruby - to už tu dlouho nebylo, pomyslel jsem si zničeně - a rozvzlykal se:
,, Ty zlej a oškyvej a Batul tebe nemá rád. My na tebe byli hodný, my tebe dali obkladecek, dyš ty móc nemocnej, a ty neceš a humzeš a to je móc dobze.'' Tím skončil se vzlyky a následoval řev úúúú... húúúú... prokládaný vysokým ječivým áááá... jež ve mně nikdy nepřestalo vyvolávat třesavku.
Vztekle se rozmáchl, aby promočený ručník odhodil, a ten přistál na věšáku s mým oblekem, který mi večer čerstvě vyžehlený předala Sára. Přestože jsem okamžitě vyskočil a ručník spolu s tím prvním, který nyní máčel koberec u mého lůžka, hodil na podlahu koupelny, mému plátěnému saku styk s mokrým hadrem rozhodně neprospěl.
,, Děti, jak jste propána přišly na to, že jsem nemocný? Vůbec nejsem nemocný!''
,, Teď už nejsi, protože tě vyléčil náš obkladek. Když měl Batul horečku, maminka ho taky vyléčila obkladkama.''
,, Ale proč myslíš, že jsem měl horečku?''
,, Když jsme tě přišli políbit na dobré ráno, ležel jsi na zádech a měl jsi růžové tvářičky.''
,, Já tebe vylécil obkladkem,'' řekl Batul, kterého konečně omrzelo vřeštět.
,, Děti, ve spánku někdy člověk zrůžoví, ale to neznamená, že má horečku.'' vysvětlil jsem zas už mírumilovně, protože jsem si zopakoval, že ty děti nejsou zlé, pouze příliš temperamentní v nápadech i činech. ,, A jenom se podívejte, vy uličníci, co jste tu napáchali! Všechno je mokré, všude loužičky. Copak asi tomu řekne Sára, hm?!''
,, Sára vekne, že técek Huóf počural,'' culil se Batul. ,, A to je móc velká hanba. Maminta to povidala.''
Dal jsem se do pořádku, obklékl se a zazvonil na Sáru. Jen co se objevila ve dveřích do dětského pokoje, Batul jí hlásil:
,, Técek Huóf počuval.''
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Safi Safi | E-mail | Web | 9. září 2009 v 6:39 | Reagovat

ahoj Venomku . :-)  Kniha se zdá báječná, tu si určitě přečtu :-D Na malé děti (4-10) mám stejnej názor. Roj meteoritů je jenom malou nepříjemností, řvát a dělat bordel to bude i přes to dál, podle mě :-D jej.. vstávala sem kvůli tobě dřív! :-P teď si musím jít vyžehlit vlásky a my fucking scool začíná. Tak, maj sa hezky Venomku :-* zase se stavím  ;-)

2 Lúmenn Lúmenn | Web | 10. září 2009 v 10:30 | Reagovat

hehehe dětičky mám moc moc ráda...na česneku!:)

3 B.A.D.ayDies Ami B.A.D.ayDies Ami | E-mail | Web | 3. prosince 2009 v 17:42 | Reagovat

Frýbová je skvělá!!! Naposled jsem od ní v práci přečetla Hrůzy lásky a nenávisti a Zrůdičku. To je moje knížka, ale ještě si od ní chci půjčit Malinkatého kreténa :-) to by mohlo být fajn fajn fajnový.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!