Nevedu bleskovky, sonb, řetězáky ani jiné bejkárny a už vůbec nemám KlÁsNý bLoGíSeK! Majlí, HSM a jiné zrůdky pohřbívám zaživa, jejich obdivovatele požírám při plném vědomí, prášek z jejich rozdrcených kostí používám jako make up a jejich popel šňupu místo kokainu. Budiž navěky zatracen ten, kdo reklamu zde narvati hodláš!
DesignReklamyVzkazy AutoroviNávštěvní KnihaKolegovéWebyKontakt


Pathetic to Death

14. června 2009 v 19:01 | Venom |  Deník


Ahoj miláčkové. Tak jsem po delší době opět zpátky. Děje se toho víc než je mi milo a vypadá to, že se nic nevyvíjí v můj prospěch. Osud mi prostě dělá naschvály a mě nezbejvá než to přijmout.
Napadlo mě na úvod napsat něco sprostého ale přece se nebudeme rozčilovat. Já už nemůžu bejt ani sprostá. Nic. Zatím to moc smyslu nedává, no dobrá. Od čeho jen začít. Možná mejma nočníma můrama.

Poslední dobou si lehám s tím, že se mi prostě bude zdát nějaká krávovina. Nebudu radši říkat kterej úchylnej sen mě navedl na to, abych se věnovala svému Animu, ale musím říct, že se jednalo o zajímavé poznání. Ani jsem netušila, že se v mojí psychice schovává jakejsi pan Animus. No fakt. Kluci mají zase Animu. Mohla bych vám sáhodlouze vysvětlovat k čemu ty dva jsou, ale pro lepší pochopení poslouží tenhle článek. Došla jsem k závěru, že mám ve svým mozku gaye. To není prostě jinak možný. To on si žádá Frerardy. Asi se zase půjdu na nějakej roztomilej blog s touto tématikou uklidnit.

Dnes se mi zdála jedna z nejhorších nočních můr. Setkání se spolužáky ze základní školy. Ne, proboha jen to ne. Tyhle hajzly už nikdy více! Šikanu my tuze neradi. Ať si zhebnou.

Další pecka. Foggy (chápej otec) se rozhodl dělat mi ze života peklo, abych snad nevyšla ze cviku. Že obhajuje písničky Evy a Vaška ještě snesu. Že mi ale podobný sračky pouští od rána do večera je už trochu moc. Nonstop abych měla zaražený sluchátka v uších. Navíc mě nezapomene prudit s dotazy, jestli vím, kdo tu či onu hrůzu zpívá. Už jsem si zvykla i na to, jak mě nutí dožírat všemožný eh... věci... Má chorobně zafixovanou představu, že jsem anorektička a když prostě nemám hlad, hned se domnívá, že snad potají bleju na záchodě. Naštěstí zjistil, že jakýkoli blbý pindy na styl mého oblečení (kov, černá, kov, černá a spousta černé a kovu) se míjí účinkem. Pro změnu začal kritizovat styl mojí chůze. Jo já vím že chodím divně ale aspoň nehamtám jak stádo slonů.

Jako by toho nebylo málo, je celej happy že jsem vypadla ze školy. Vlastně ho ani nezajímalo kdy mám maturitu ale hlavně kdy už konečně začnu vydělávat prachy. Plánuje, že mi bude nechávat tak dvě kila na měsíc a zbytkem se zadáví. Jo to tak. A nejsem zvědavá aby mi tu začal zase vyprávět jak on v mým věku dostával jen stovku na měsíc a to mu muselo vystačit na cigarety! Jo ale já v tvým věku aspoň nechrápu s každým koho potkám jak se mi tuhle hrdě pochlubil. Fakt primitiv tohle. Za jeho mládí stály cigára dvě koruny, on si pořád žije v socialismu stejně tvrdohlavě jako barbínky v růžovém glitters světě.

Když chci někam jít, tak by mě pochopitelně nejradši strčil pod zámek. Jaksi zapomněl, že dcerušce už není ani patnáct, ani osmnáct, nýbrž dvacet. Kydy jako: kam jdeš, kdy přijdeš, s kým tam budeš, co budete dělat jsou klasika. To snad zná každej, ale co je moc to je moc. Tohle už hraničí s omezováním osobní svobody. Jako jestli mi opravdu všechny prachy co vydělám sebere tak mi nezbyde nic jinýho, než si najít roztomiloučkou garsonku na přežití. Jo jasně. Mohlo to bejt horší. Kamarádku máti v osmnácti vyrazila z domu a starej se. Jenže ona měla výhodu, že měla kam jít, a s kým jít. Já nemám kam a sama toho asi moc nezmůžu. Jen tohle pomyšlení mě den ode dne deptá čím dál víc. Ono taky kdo by se mnou vydržel že jo. Slaboši se leknou toho jak vypadám, silnější nátury odpadnou po týdnu, přičemž si cosi nesrozumitelného blekotají a vyhledávají pomoc duchovního. Jestli se ke mě přiblíží něco s ptákem, tak bude následovat kastrace. A bez mozku dlouho nepřežijete, že ano? Už mě fakt neserte!

No a jinak situace doma? Je to smutné. Živí nás máma, která právě přišla o práci. Všechny peníze odevzdává fotříkovi, kterej je skladuje kdesi pod kanapem, jemu prostě nevysvětlíte ani pojem inflace ani pojem úrok. Mamce dá pár stovek na měsíc, a já na sebe musím vydělávat sama jak umím. Ono se to nezdá, ale když už si dovolíme ten luxus, jít si koupit něco na sebe, abychom nechodily jak strašáci, musíme se sáhodlouze doprošovat. A to mám ty nejmilejší věci ze sekáče milá dítka. Nestydím se za to, já nemusím mít nutně poslední módní novinky z Terranovy. Spíš mě baví si sama oblečení doupravit. A pak přijde Foggy aby mě sprdnul co to proboha nosím za hadry. Nasrat! Hlavně že on si koupí novou televizi nebo dvd přehrávač za kolik tisíc.

Místo aby sám přispěl na domácnost nějakou tou brigádou, tak se radši už dvacet let ohání cintem, že v jeho věku ho nikde nezaměstnaj. Hahaha. Radši se válí doma u televize, chlastá jedno pivo za druhým a občas nás buzeruje svejma hemzama. A postřehama typu, jakej je to hnus když se líbaj dva chlapi. Heeehee, táto kdybys věděl!



Já v ničem takovém vůůůbec nejedu. Vůbec ne! A zdá se mi to hrozně krásné :D no fakt. Děsně tu nad tím uslintávám a neznám lepší věc než yaoi. A tentokrát to nebyla ironie drahé hnidy.

Neboj se tatínku, tvoje touhy možná opravdu naplním. Kluci mě serou natolik, že se radši koukám po holkách. Ty snad nemaj potřebu vyčítat vám tělesný nedostatky. Hrozně bych chtěla vidět Foggyho výraz. Cháááchá. Třeba by ho ze mě trefilo co já vím. Vlastně se o to snažím už hezkou řádku let.

A taky mám nezvladatelnou touhu jít vedle do obejváku a od toho jeho poklidnýho sledování televize ho trošku vyrušit. Respektive ho vytočit. Zarýpat si podle libosti, spravit si náladu, aby byl nabroušenej on a ne já. Co si budu kazit mládí...

Pak má bejt člověk dokonalá a psychicky vyrovnaná bytost. Zejména když vám zavolá vaše debilní spolužačka, která vás nazvala kurvou. Myslím, že kdyby mohl hlas zabíjet, byla by už dávno mrtvá. Snad jsem zněla dost záhrobně. Cože? Jet na Slapy? Ani mě nehne exoti! Užijte si to.

To by snad stačilo. Nechci vás tu otrávit svejma debilníma kecama, nechci tu brečet, jen jsem se potřebovala vypsat. Nemám komu tohle říct. A děkuju za povzbudivý komentáře. Nicméně je nejvyšší čas končit, nemůžete žít jen z mejch cintů. Divím se, že to vydrží někdo číst. Tak se mějte krásně!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angel Angel | 14. června 2009 v 20:26 | Reagovat

já to vydržím číst vždycky, skoro pokaždý tam vidím něco ze sebe...

ten tatík mi něco připomíná... sedí si na penězích, v mých skoro dvaceti se mě snaží vychovávat a má pindy, že bych ho zarazil pár metrů pod zem... taky mi doma kontrolujou, jak jím a jak se oblíkám, ale už to neřeším, nemá to cenu, takovým se to prostě těžko vysvětluje a vysvětlit si to nenechají - někdy poznávám, že je nejvíc nasere, když je ignoruju... mě se povedlo nemožné - místo, aby deptal on mě, štvu já jeho. to je tak úžasnej pocit si na někom schladit žáhu, aby pro změnu něco sralo jeho... :-D mít tohle 24 hodin denně doma, to potěš...

jojo Frerard... Twincest... Billard... My jsme cnostní, my v ničem takovým nejedem. :D jak kdysi řekl jeden moudrý člověk - smíšené vztahy (tedy muž a žena) nikdy nemůžou dělat dobrotu. Proto přeju hodně štěstí při hledání té slečny. ;-)  

a kdyby něco - nemám rád dokonale psychicky vyrovnané bytosti, ty bych nakopl, až by jim ta moje bota zůstala... my víme kde :-D mají plnou hubu keců a jsou děsně chytrý, ale nemají skoro žádnej život, protože si žijou ve svým dokonalým světě, každýho soudí, ale aby se podívali na sebe, to je ani nehne...

slohovka, já se zřejmě nezměním  :-D tak nic, jdu prudit někam jinam, měj se fajny... a drž se, pa ♥

2 Cathy Cathy | Web | 14. června 2009 v 22:10 | Reagovat

taky to vydržím číst a čtu to s radostí, že si se ozvala:-)
jako musím souhlasit, někoho mi to připomíná, krutej domácí teror.
Myslím, že naši otcové by si náramně rozuměli. Chlast, chlast, válet se a hovno dělat. Kámoši nadosmrti.

Hele, hezky si domů přiveď holku, ať pan otec vidí, z toho má ten můj taky hrůzu xD. Však oni jednou uvidí.

Za oblečení ze sekáče bych se nestyděla, vono předělat si to na něco co se ti líbí, to je výhodnější, než nějaký odiamantovaný trika že?

Nebudu se tady moc rozepisovat, jenom ti chci říct, ž vím jaký to je a sem s tebou, je to děsný. Drž se a nějak to přežij. A ty prachy co si budeš vydělávat mu nedaj, nemá na ně právo, tak ať si nakašle;-). Měj se, pa:-*

3 petí petí | Web | 18. června 2009 v 21:41 | Reagovat

good luck...holka drž se...bude líp....věř....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










If you look in the mirror and don't like what you see
You can find out firsthand what it's like to be me.
So gather´round piggies and kiss this goodbye,
I'd encourage your smiles, I´ll expect you won´t cry!